ॐ सहनाववतु । सह नौ भुनक्तु । सह वीर्यं करवावहै ।
तेजस्विनावधीतमस्तु । मा विद्विषावहै ॥
ॐ शान्तिः शान्तिः शान्तिः ॥
प्रथमः खण्डः
ॐ अथाश्वलायनो भगवन्तं परमेष्ठिनमुपसमेत्योवाच ।
अधीहि भगवन्ब्रह्मविद्यां वरिष्ठां सदा सद्भिः सेव्यमानां निगूढाम् ।
ययाऽचिरात्सर्वपापं व्यपोह्य परात्परं पुरुषं याति विद्वान्
॥१॥oṃ athāśvalāyano bhagavantaṃ parameṣṭhinamupasametyovāca |
adhīhi bhagavanbrahmavidyāṃ variṣṭhāṃ sadā sadbhiḥ sevyamānāṃ nigūḍhām |
yayā'cirātsarvapāpaṃ vyapohya parātparaṃ puruṣaṃ yāti vidvān
(यथाऽचिरात्)
तस्मै स होवाच पितामहश्च श्रद्धाभक्तिध्यानयोगादवैहि
॥२॥(yathā'cirāt)
tasmai sa hovāca pitāmahaśca śraddhābhaktidhyānayogādavaihi
न कर्मणा न प्रजया धनेन त्यागेनैके अमृतत्वमानशुः ।
परेण नाकं निहितं गुहायां विभ्राजते यद्यतयो विशन्ति
॥३॥na karmaṇā na prajayā dhanena tyāgenaike amṛtatvamānaśuḥ |
pareṇa nākaṃ nihitaṃ guhāyāṃ vibhrājate yadyatayo viśanti
वेदान्तविज्ञानसुनिश्र्चितार्थाः संन्यासयोगाद्यतयः शुद्धसत्त्वाः ।
ते ब्रह्मलोकेषु परान्तकाले परामृताः परिमुच्यन्ति सर्वे
॥४॥vedāntavijñānasuniśrcitārthāḥ saṃnyāsayogādyatayaḥ śuddhasattvāḥ |
te brahmalokeṣu parāntakāle parāmṛtāḥ parimucyanti sarve
विविक्तदेशे च सुखासनस्थः शुचिः समग्रीवशिरःशरीरः ।
अत्याश्रमस्थः सकलेन्द्रियाणि निरुध्य भक्त्या स्वगुरुं प्रणम्य
॥५॥viviktadeśe ca sukhāsanasthaḥ śuciḥ samagrīvaśiraḥśarīraḥ |
atyāśramasthaḥ sakalendriyāṇi nirudhya bhaktyā svaguruṃ praṇamya
(अन्त्याश्रमस्थः)
हृत्पुण्डरीकं विरजं विशुद्धं विचिन्त्य मध्ये विशदं विशोकम् ।
अचिन्त्यमव्यक्तमनन्तरूपं शिवं प्रशान्तममृतं ब्रह्मयोनिम्
॥६॥(antyāśramasthaḥ)
hṛtpuṇḍarīkaṃ virajaṃ viśuddhaṃ vicintya madhye viśadaṃ viśokam |
acintyamavyaktamanantarūpaṃ śivaṃ praśāntamamṛtaṃ brahmayonim
तमादिमध्यान्तविहीनमेकं विभुं चिदानन्दमरूपमद्भुतम् ।
उमासहायं परमेश्वरं प्रभुं त्रिलोचनं नीलकण्ठं प्रशान्तम् ।
ध्यात्वा मुनिर्गच्छति भूतयोनिं समस्तसाक्षिं तमसः परस्तात्
॥७॥tamādimadhyāntavihīnamekaṃ vibhuṃ cidānandamarūpamadbhutam |
umāsahāyaṃ parameśvaraṃ prabhuṃ trilocanaṃ nīlakaṇṭhaṃ praśāntam |
dhyātvā munirgacchati bhūtayoniṃ samastasākṣiṃ tamasaḥ parastāt
स ब्रह्मा स शिवः सेन्द्रः सोऽक्षरः परमः स्वराट् ।
स एव विष्णुः स प्राणः स कालोऽग्निः स चन्द्रमाः
॥८॥sa brahmā sa śivaḥ sendraḥ so'kṣaraḥ paramaḥ svarāṭ |
sa eva viṣṇuḥ sa prāṇaḥ sa kālo'gniḥ sa candramāḥ
स एव सर्वं यद्भूतं यच्च भव्यं सनातनम् ।
ज्ञात्वा तं मृत्युमत्येति नान्यः पन्था विमुक्तये
॥९॥sa eva sarvaṃ yadbhūtaṃ yacca bhavyaṃ sanātanam |
jñātvā taṃ mṛtyumatyeti nānyaḥ panthā vimuktaye
सर्वभूतस्थमात्मानं सर्वभूतानि चात्मनि ।
सम्पश्यन्ब्रह्म परमं याति नान्येन हेतुना
॥१०॥sarvabhūtasthamātmānaṃ sarvabhūtāni cātmani |
sampaśyanbrahma paramaṃ yāti nānyena hetunā
आत्मानमरणिं कृत्वा प्रणवं चोत्तरारणिम् ।
ज्ञाननिर्मथनाभ्यासात्पापं दहति पण्डितः
॥११॥ātmānamaraṇiṃ kṛtvā praṇavaṃ cottarāraṇim |
jñānanirmathanābhyāsātpāpaṃ dahati paṇḍitaḥ
स एव मायापरिमोहितात्मा शरीरमास्थाय करोति सर्वम् ।
स्त्र्यन्नपानादिविचित्रभोगैः स एव जाग्रत्परितृप्तिमेति
॥१२॥sa eva māyāparimohitātmā śarīramāsthāya karoti sarvam |
stryannapānādivicitrabhogaiḥ sa eva jāgratparitṛptimeti
स्वप्ने स जीवः सुखदुःखभोक्ता स्वमायया कल्पितजीवलोके ।
सुषुप्तिकाले सकले विलीने तमोऽभिभूतः सुखरूपमेति
॥१३॥svapne sa jīvaḥ sukhaduḥkhabhoktā svamāyayā kalpitajīvaloke |
suṣuptikāle sakale vilīne tamo'bhibhūtaḥ sukharūpameti
पुनश्च जन्मान्तरकर्मयोगात्स एव जीवः स्वपिति प्रबुद्धः ।
पुरत्रये क्रीडति यश्च जीवस्ततस्तु जातं सकलं विचित्रम् ।
आधारमानन्दमखण्डबोधं यस्मिँल्लयं याति पुरत्रयं च
॥१४॥punaśca janmāntarakarmayogātsa eva jīvaḥ svapiti prabuddhaḥ |
puratraye krīḍati yaśca jīvastatastu jātaṃ sakalaṃ vicitram |
ādhāramānandamakhaṇḍabodhaṃ yasmim̐llayaṃ yāti puratrayaṃ ca
एतस्माज्जायते प्राणो मनः सर्वेन्द्रियाणि च ।
खं वायुर्ज्योतिरापश्च पृथ्वी विश्वस्य धारिणी
॥१५॥etasmājjāyate prāṇo manaḥ sarvendriyāṇi ca |
khaṃ vāyurjyotirāpaśca pṛthvī viśvasya dhāriṇī
यत्परं ब्रह्म सर्वात्मा विश्वस्यायतनं महत् ।
सूक्ष्मात्सूक्ष्मतरं नित्यं तत्त्वमेव त्वमेव तत्
॥१६॥yatparaṃ brahma sarvātmā viśvasyāyatanaṃ mahat |
sūkṣmātsūkṣmataraṃ nityaṃ tattvameva tvameva tat
जाग्रत्स्वप्नसुषुप्त्यादिप्रपञ्चं यत्प्रकाशते ।
तद्ब्रह्माहमिति ज्ञात्वा सर्वबन्धैः प्रमुच्यते
॥१७॥jāgratsvapnasuṣuptyādiprapañcaṃ yatprakāśate |
tadbrahmāhamiti jñātvā sarvabandhaiḥ pramucyate
त्रिषु धामसु यद्भोग्यं भोक्ता भोगश्च यद्भवेत् ।
तेभ्यो विलक्षणः साक्षी चिन्मात्रोऽहं सदाशिवः
॥१८॥triṣu dhāmasu yadbhogyaṃ bhoktā bhogaśca yadbhavet |
tebhyo vilakṣaṇaḥ sākṣī cinmātro'haṃ sadāśivaḥ
मय्येव सकलं जातं मयि सर्वं प्रतिष्ठितम् ।
मयि सर्वं लयं याति तद्ब्रह्माद्वयमस्म्यहम्
॥१९॥mayyeva sakalaṃ jātaṃ mayi sarvaṃ pratiṣṭhitam |
mayi sarvaṃ layaṃ yāti tadbrahmādvayamasmyaham
द्वितीयः खण्डः
अणोरणीयानहमेव तद्वन्महानहं विश्वमहं विचित्रम् ।
पुरातनोऽहं पुरुषोऽहमीशो हिरण्मयोऽहं शिवरूपमस्मि
॥२०॥aṇoraṇīyānahameva tadvanmahānahaṃ viśvamahaṃ vicitram |
purātano'haṃ puruṣo'hamīśo hiraṇmayo'haṃ śivarūpamasmi
अपाणिपादोऽहमचिन्त्यशक्तिः पश्याम्यचक्षुः स शृणोम्यकर्णः ।
अहं विजानामि विविक्तरूपो न चास्ति वेत्ता मम चित्सदाऽहम्
॥२१॥apāṇipādo'hamacintyaśaktiḥ paśyāmyacakṣuḥ sa śaṛṇomyakarṇaḥ |
ahaṃ vijānāmi viviktarūpo na cāsti vettā mama citsadā'ham
वेदैरनेकैरहमेव वेद्यो वेदान्तकृद्वेदविदेव चाहम् ।
न पुण्यपापे मम नास्ति नाशो न जन्म देहेन्द्रियबुद्धिरस्ति
॥२२॥vedairanekairahameva vedyo vedāntakṛdvedavideva cāham |
na puṇyapāpe mama nāsti nāśo na janma dehendriyabuddhirasti
न भूमिरापो न च वह्निरस्ति न चानिलो मेऽस्ति न चाम्बरं च ।
एवं विदित्वा परमात्मरूपं गुहाशयं निष्कलमद्वितीयम्
॥२३॥na bhūmirāpo na ca vahnirasti na cānilo me'sti na cāmbaraṃ ca |
evaṃ viditvā paramātmarūpaṃ guhāśayaṃ niṣkalamadvitīyam
समस्तसाक्षिं सदसद्विहीनं प्रयाति शुद्धं परमात्मरूपम् ॥
यः शतरुद्रियमधीते सोऽग्निपूतो भवति सुरापानात्पूतो भवति
स ब्रह्महत्यायाः पूतो भवति स सुवर्णस्तेयात्पूतो भवति
स कृत्याकृत्यात्पूतो भवति तस्मादविमुक्तमाश्रितो
भवत्यत्याश्रमी सर्वदा सकृद्वा जपेत् ॥
अनेन ज्ञानमाप्नोति संसारार्णवनाशनम् । तस्मादेवं
विदित्वैनं कैवल्यं पदमश्नुते कैवल्यं पदमश्नुत इति
॥२४॥samastasākṣiṃ sadasadvihīnaṃ prayāti śuddhaṃ paramātmarūpam ||
yaḥ śatarudriyamadhīte so'gnipūto bhavati surāpānātpūto bhavati
sa brahmahatyāyāḥ pūto bhavati sa suvarṇasteyātpūto bhavati
sa kṛtyākṛtyātpūto bhavati tasmādavimuktamāśrito
bhavatyatyāśramī sarvadā sakṛdvā japet ||
anena jñānamāpnoti saṃsārārṇavanāśanam | tasmādevaṃ
viditvainaṃ kaivalyaṃ padamaśnute kaivalyaṃ padamaśnuta iti